Zlínský deník

Datum vložení: 29.04.2011 • 

Zastřelili či zaživa upálili čtyřiadvacet lidí. Oba v ten den přišli o své nejbližší. Božena HúšÅ¥ová o bratra, bratrance a strýce, Stanislav Machů o nejstaršího bratra.

Nezapomenutelná hrůza

I když tomu bude v úterý 19. dubna již šestašedesát let, oba na tyto tragické události stále vzpomínají se slzami v očích. Oba si v neděli 17. dubna přišli společně s ostatními tuto tragédii připomenout k pomníku na Ploštině a uctít tak památku těch, kteří řádění německých vojáků nepřežili.

Dnes již dvaaosmdesátileté Boženě HúšÅ¥ové bylo v onen osudný den šestnáct let. Se svou rodinou bydlela nedaleko osady Ploština.

„Bylo po obědě, když k nám přiběhla spojka, že na Ploštinu jdou vojáci. Hned jsme proto začali uklízet vše, co po partyzánech zbylo. Otec den před tím zabil krávu, aby je nasytil. Zbylé maso jsme balili do pytlů a zakopávali jej. Na to jsme dávali hnůj, aby nebylo nic poznat. Jenže psi všechno vyčmuchali,“ vyprávěla paní HúšÅ¥ová.

Stanislav Machů byl zrovna v té chvíli ve škole. Bylo mu tehdy devět let. „Viděl jsem vojenská auta a začal jsem tušit, že je zle,“ vyprávěl pětasedmdesátiletý muž. Všichni si mysleli, že když Němci nic nenajdou, tak zase odejdou. Že jde o zradu, je prý vůbec nenapadlo. „Já Němcům tvrdila, že partyzány jsem vůbec neviděla,“ sdělila Božena HúšÅ¥ová.

Byl u doktora, zachránil si život

Jenomže pak prý přišli zrádci a prstem ukazovali na konkrétní domy a lidi. „Chtěli dostat otce živého. Začali nás bít,“ vzpomínala Božena HúšÅ¥ová.

Její nevlastní matka byla tehdy osm dní po porodu. „Zbili ji do krve. To byla prostě hrůza, a to dítě jí vzali. Tak jsem toho vojáka prosila, aby mi to malé dali, ale dostala jsem ránu. Pořád křičeli, kde je otec. Ten byl ale s mou sestrou u doktora ve Vizovicích, což mu zachránilo život,“ konstatovala žena.

Vojáci pak dům vyrabovali a zapálili a takto postupovali pořád dál a dál směrem k Ploštině. Paní Boženě se podařilo schovat v lese. Jejím příbuzným už ale ne. „Přišla jsem o bratra, bratrance a strýce,“ posmutněla HúšÅ¥ová.

Některým lidem se z hořících domů podařilo utéct. Jedním z nich byl i strýc Stanislava Machů Jan. „Přes ten hustý dým si jej asi nevšimli,“ vyprávěl pětasedmdesátiletý obyvatel Vysokého Pole. Jeho bratr bohužel takové štěstí neměl. V domě uhořel. „Byl v té chvíli se strýcem na poli, kde sázeli stromky. Vraceli se domů na oběd, když je vojáci zatkli v lese. Dělal spojku partyzánům,“ vysvětlil. „Bylo to prostě něco hrozného. Na to se jen tak zapomenout nedá,“ dodal ještě Stanislav Machů.

www.kingwatchltd.cn/big-bang-king-c-229_240/