ZPRÁVA O ČINNOSTI VOS
Náš spolek vznikl z potřeby udržet povědomí o hrůzách spojených s koncem války, kdy nacistická komanda vypálila Juříčkovu hospodářskou usedlost v Leskovci, Vizovické paseky osady Ryliska a Ploštinu, část obce Prlov, Lažův domek na Hovězí a Vařákovy paseky. Zároveň připomínáme pozapomenuté osobnosti protinacistického odboje.
Odboj proti nespravedlivým vládám je nedílnou součástí historie téměř každého národa a ten náš není v tomto ohledu výjimkou. Náš spolek se soustřeďuje na region Valašska, ale s přesahem do regionů, kde měli zdejší odbojáři své spolupracovníky. Odbojové hnutí mělo na Moravě hluboké kořeny a představuje důležitou součást místního kulturně-historického dědictví. Náš spolek si klade za cíl prohloubit naše poznání této problematiky a široké veřejnosti přinést podrobný pohled na klíčové události, místa a osobnosti, které formovaly boj za svobodu a spravedlnost na tomto území.
Při zkoumání této temné kapitoly historie je mimořádně důležité porozumět příčinám, motivacím, důsledkům a kontextu odbojových aktivit, které ovlivnily nejen samotnou Moravu, ale také celou československou historii. Naším cílem je přinést ucelený pohled na tuto dobu, aby byly osvětleny nejen hrdinství a odvaha odbojářů, ale také složitost a náročnost jejich snah o osvobození.
Tento projekt by měl sloužit jako prostředek k pochopení minulosti a poučení se z ní, abychom si vážili hodnoty svobody a spravedlnosti a nezapomínali na statečné činy těch, kteří položili své životy za lepší budoucnost. Zkoumáme a odkrýváme i negativní jevy spojené s odbojem, jako jsou zrada, banditismus na úkor partyzánů a jiné stinné stránky doby totality. Doufáme, že naše práce přispěje k širšímu povědomí o významu odboje v našem regionu a odkryje dosud nepoznané souvislosti historie.
Poděkování
První tryzna 1945 – Tomáš Polčák Šebík čte proslov
Naší snahou je, pokračovat v práci historiků a badatelů a dalších nadšenců , kteří od konce války sami shromažďovali materiály o odbojovém hnutí ,snažili se dopátrat přesných příčin tragédií z konce války a pracovali na udržování památky umučených občanů z Prlova a dalších míst. Dlouho se jim to nedařilo, jelikož minulý režim kryl nacistické velitele, kteří se podíleli na vypálení Prlova a Ploštiny, čímž se historický popis těchto událostí podařilo výrazně znepřehlednit.
Mezi zdejší (prlovské) zapálené badatele , kteří část života věnovali pátrání po pravdě a udržování povědomí o hrůzách války – Jaroslav Juráň, Tomáš Polčák – Šebík, Jaroslav Polčák – Šebík a Jan Hobík. K porozumění celé problematice přispěli i Roman Cílek a Luďek Navara svými knihami.
Vývoj popisu odboje
Po roce 1945 se nepodařilo provést bezchybné prověřování odbojového hnutí, kdy docházelo k politizaci tohoto procesu, a to již v období voleb v roce 1946. Z ústních i písemných svědectví víme, že se mezi odbojáře dostávali i lidé s pochybnou protektorátní minulostí, kteří se na poslední chvíli infiltrovali do rezistenčních struktur. Po únoru 1948 pak převládl ideologický, prokomunistický pohled na odbojové hnutí včetně partyzánského.
V šedesátých letech se částečně podařilo rehabilitovat nekomunistický odboj, ale toto úsilí o nápravu bylo přerušeno normalizací. V sedmdesátých letech proběhlo nové prověřování, ale i toto bylo poznamenáto tendenčními a idologickými nánosy.
Po roce 1989
Po roce 1989 bohužel nedošlo k navázání na bádání z let šedesátých, naopak, objevily se nekritické, bez kontextu a subjektivně zabarvené knihy odsuzující a dehonestující partyzánské hnutí.http://www.hyenyvakci.cz/ Diskuse a polemika je v tomto případě na místě, ale na základě relevantních a kriticky zhodnocených materiálů. Používání výslechových protokolů s padesátých let bez patřičné analýzy a poznámkového aparátu není nejlepší řešení.
V období po sametové revoluci samozřejmě vznikla i řada výborných studií a publikací, z nichž hlavně XV díl Velkých dějin zemí koruny české, je velmi dobrým popisem odbojového hnutí. Ozbrojené odbojové hnutí, tam bohužel nemá dostatek prostoru, ale vzhledem k rozsahu a pojetí díla je to pochopitelné.
Bílá místa lze nalézt hlavně v popisu let 1944 – 45, kdy chybí detailní popis působení Přípravného revolučního národního výboru – Rady tří – a dalších spřátelených organizací. Jediná kvalitnější práce o partyzánském hnutí, pochází z pera Mgr. Marie Hrošové a jde o knihu „Na každém kroku boj“(2012). Autorka sama přiznává, že jde o dílčí krok v další cestě za poznáním, kdy pomyslně předává štafetu další generaci badatelů. Nejověji se objevila kniha Ve jménu cti kolektivu autorů kolem S.Bursy, která přináší řadu nových pozntaků, které nám dovlolí posunout hranice našeho poznání.
Výhled
Partyzánské hnutí čeká na objektivní, detailní a apolitické zpracování dodnes. Ještě lze zmínit vznik několika výborných diplomových prací, hlavně z brněnské Masarykovy Univerzity. Prof. Vladimír Černý a jeho studenti odvedli velmi dobrou práci, například v popisu represivního aparátu protipartyzánských komand.
Stručná historie našich aktivit
Naše skupinka se začala více angažovat v roce 2006, kdy byla vykradena pietní místnost v Prlově, což nás velmi zasáhlo a aktivizovalo. Přímým pamětníkům již nesloužilo zdraví a síly valem ubývaly. Z vlastních prostředků a díky pomoci OÚ Prlov, jsme začali expozici obnovovat. Do té doby jsme starším kolegům, příležitostně vypomáhali při pořádání pietních aktů. Několikrát jsme žádali o pomoc státní institucí (KÚ Zlín, VHÚ), aby se zcizené exponáty nahradily nebo došlo k rekonstrukci celé expozice – jednání byla bezvýsledná.
V roce 2010 se starostovi Ladislavu Gargulákovi podařilo získat podporu Armády České republiky – a tím pádem obec získala silného partnera. V tomto roce proběhlo i natáčení dokumentu z cyklu Neznámí hrdinové, o Antonínu Ondráškovi z Prlova. U natáčení tohoto filmu se zúčastili i naši pozdější členové, kteří v té době působili v řadách ČSBS, ovšem nesouhlas s vedením této organizace vedl ke vzniku našeho spolku. //www.ceskatelevize.cz/porady/10204458965-neznami-hrdinove/211452801390010/
V roce 2011 jsme asistovali, při oslavách 650 let od první písemné zmínky o obci Prlov. V té době jsme vystupovali pod názvem Prlov 1945, a pokoušeli se získat širší institucionální podporu pro udržování povědomí o druhém odboji na Valašsku a represivních akcích nacistů z dubna 1945. Opět probíhala řada jednání s KÚ ve Zlíně, ale i přes naši přímou účast na několika schůzkách s představiteli Muzea Jihovýchodní Moravy a , krajskými radními a pracovníky památkové péče – pro Prlov ani pro Leskovec se nepodařilo získat žádné prostředky – jen přísliby. Neklesali jsme na mysli a pracovali dál.
Spolupráce
S Tělovýchovnou jednotou Prlov jsme se podíleli na práci s mládeží. Pořádali jsme výlety, pochodová cvičení, čímž jsme navázal na desetiletí trvající tradici branných dnů , konaných u příležitosti vypálení obce Prlov. Dva ročníky Pochoďáčku proběhly oficiálně a několik výletů a detektorových výšlapů jsme uskutečnili samostatně.
Přispěli jsme k úspěchu projektu „Život a historie vypálených obcí aneb znáte nás ?“, která se setkala s velkým zájmem studentů z celé republiky a vyvrcholila v Hlinsku velkolepou akcí s pamětníky, jíž se účastnilo na 400 studentů.
http://www.mashlinecko.cz/__2019/kniha-vypalene-obce#:~:text=%C5%BDivot%20a%20historie%20vyp%C3%A1len%C3%BDch%20obc%C3%AD%20aneb%20%22Zn%C3%A1te%20n%C3%A1s%3F%22,d%C4%9Bt%C3%AD%20a%20student%C5%AF%20v%20regionu.
Mezi lety 2010-2015 bylo náplní naší činnosti i pořádání propagačních akcí Klubů vojenské historie, věnovaných partyzánskému hnutí.
Naše aktivity však narážely na nepochopení, kdy zodpovědné instituce přejaly výklad některých badatelů, o téměř zločinném pozadí odboje na Valašsku.*
Tím pádem se nám nedařilo prosadit naše plány na rekonstrukci pietní místnosti či nového výzkumu celé problematiky. Neúnosná situace nás donutila kontaktovat Reportéry ČT, a vznikl krátký film, „Když na Valašsko přišla smrt“.
Rok 2015
Valašský odbojový spolek byl oficiálně založen v létě 2015, kdy se transformoval z volného sdružení patrioticky smýšlejících aktivních občanů a nespokojených členů ČSBS.
Z přípravného výboru Valašského odbojového spolku, se po krátké spolupráci oddělil Jiří Tesař, který se od dubna 2015, přidal k budování spolku, ale posléze šel vlastní cestou a založil vlastní projekt. Navázali jsme spolupráci s prof. Miloslavou Polákovou a pomohli vydání knihy Měli odvahu žít. Finančně jsme přispěli do fondu na vydání této výborné knihy. V roce 2015 jsme zaznamenali nejvyšší návštěvnost pietní místnosti, která činila hrubým odhadem 1500 lidí, z čehož více než tři čtvrtiny, tvořily organizované autobusové zájezdy spojené s 70. výročím konce druhé světové války.
Naplno se projevila nevhodnost stávajících prostor, pro výpravy nad dvacet osob. V témže roce, jsme byli přizváni k budování muzea Josefa Sousedíka ve Vsetíně, panem Lubošem Urbanem. S projektu sešlo, ale pan Urban nám dlouhodobě zapůjčil řadu exponátů ze své sbírky.
Každoročně pomáháme OÚ Prlov, při zdárném průběhu pietního aktu, věnovaného prlovské tragédii z 23. dubna 1945. Jeden z našich nejaktivnějších členů, Roman Babica se vzorně stará o pietní místo v Leskovci a též se angažuje při zdárném průběhu tamních pietních aktů. https://www.jurickuvmlyn.cz/.
Při VOS se utvořila i skupinka mládeže, která pomáhá při údržbě pietní místnosti. Naše aktivita stála u zrodu repliky partyzánského bunkru.
Rok 2016
Uspořádali jsme nultý ročník soutěže o pohár VOS. Okolo stovky žáků ze čtyř škol, Luhačovice, Val.Polanka, Horní Lideč a Čeladná soutěžili v topografických, historických, střeleckých a kondičních disciplínách.
V ČT byl odvysílán film Valašsko kruté jaro na němž jsme spolupracovali. https://www.ceskatelevize.cz/porady/11128381179-valassko-krute-jaro-1945/
Podařilo se nám získat mnoho zajímavých archiválií a jiných zdrojů informací o oblasti našeho zájmu. V tomto roce klesla návštěvnost muzea na cca 1000 lidí.
Rok 2017
V letech 2017 až 2020 jsme se soustředili na badatelskou a dokumentační činnost ve snaze získat co nejvíce relevantních pramenů, pro chystanou knihu. V mezidobí se člen VOS Roman Babica podílel svými poznatky a fotografiemi na knihách Mauthausen -Konečná stanice – V.Janík, Karel Zámečník – Deník partyzána, Jitra Gruntová – Smrt v týlu nepřítele, Chan se nehlásí – Sajenko, Boldaňuk, Bursa. Dále jsme poskytovali materiály studentům, badatelům i potomkům odbojářů zajímajících se o osudy jejich předků. Ve spolupráci s Okresním sociálním podnikem a Armádou ČR jsme pomohli k hladkému průběhu branného závodu základních škol.
Rok 2018-2019
Intervenovali jsme muzeum v Lačnově s tím, aby opravil nepřesnosti ve své expozici, které se týkají partyzánské brigády – bohužel bez efektu, přesto, že jsme jim nabídli přístup k relevantním materiálům. Stále přetrvávají mýty, polopravdy a někdy i lži o působení partyzánů na konci války, a co je nejtragičtější, že se téma stává předmětem politického boje. Naše pozice je jasná, téma paryzánkého odboje si vyžaduje nový, hluboký a apolitický výzkum.
Zprostředkovali jsme zázemí , pro natočení pamětnických výpovědí pro Paměť národa.(Žák, Hronek, Milatová, Straková aj.) Pomohli jsme i při natáčení dokumentu ČT – Místa ticha Jarmily Doležalové.
Rok 2020
Rok 2020 je specifický pouze 27 návštěvníky, ale badatelsky a dokumentačně se jedná o zřejmě nejúspěšnější rok. Veškeré poznatky se budeme snažit zveřejnit prostřednictvím našich stránek a později i vydáním vlastní knihy.
V souvislosti s re-designem webových stránek spolku byla rovněž implementována online platební brána s možností snadné úhrady dobrovolných příspěvků platební kartou a rovněž byla také zřízena úzce profilovaná sekce „Archivy promlouvají“, kde postupně ve formě samostatných příspěvků budou prezentovány tematické výsledky naší badatelské činnosti. Obsah našich stránek je prozatím velmi provizorní, ale v nejbližší budoucnosti dojde k celkové rekonstrukci. Poděkování za správu stránek patří Michalu Šmirausovi. Poděkování a absolutorium si zaslouží i Roman Babica za práci s pokladnou. Jakub Koníček vzorně udržuje styky se státní správou. Započaly práce na digitální mapě represivních složek nacistického potlačovacího aparátu a také na mapě struktury druhého odboje jako celku.
Rok 2021
Letošní rok by opět ve znamení omezení návštěvnosti (Covid) pietní místnosti a také bylo podruhé vypuštěno konání pietního aktu. Připomínky tragédie proběhly individuálně. Za rok 2021 navštívilo pietní místnost cca 80 osob. Jednalo se především o zájezd Přátel Paměti národa, kterého se zúčastnilo cca 35 lidí a výpravu ZŠ Luhačovice. Mimo to našlo cestu do Prlova asi dvacet lidí jednotlivě nebo v malých skupinkách. Začali jsme pracovat na encyklopedii odboje. Jená se projekt na bázi wikipedie v němž chystáme popis co největšího počtu odbojářů. Je to práce na velmi dlouhou dobu a budeme potřebovat pomoc veřejnosti i institucí.
Podnikli jsme pokus o vyvolání nového, hlubokého a nezávislého výzkumu odboje, v rámci rekonstrukce NKP Ploština, bohužel jsme neuspěli. I přes podporu ing. Holiše, jsme narazili na překážku, v podobě přístupu paměťových organizací Zlínského kraje.
I přes to, jsme spolu s Okresním sociálním podnikem věnovali MJVM vzácné poukázky, z charitativní sbírky, pořádané při stavbě kaple na Ploštině.
V listopadu 2021, jsme zasadili dceřiný štěp Lidické hrušně – v rámci aktivity Posel naděje.
http://www.lidice.cz/obec/historie/KlikPosel/Menu.html
Byli jsme osloveni dvěma filmovými štáby, abychom asistovali, při natáčení dokumentů – jednoho českého (režisér Martin Pátek o Josefu Sousedíkovi Génius Valašska) https://www.kinovatra.cz/event/531915/genius-valasska-osudova-strela a jednoho ze slovenské provenience, o různých osudech partyzánských velitelů ve vztahu k StB. Šlo o osobnosti L.Mňačka a J.Ondrovčáka a natočila jej režisérka Vladislava Sarkany.
Rok 2022
V roce 2022 jsme navázali užší spolupráci s profesorem Emilem Voráčkem z Historického ústavu AVČR, který nám pomáhá získat prostor pro další výzkum odboje na Valašsku. S panem profesorem jsme se seznámili již při realizaci projektu o vypálených obcích – tehdy pod hlavičkou Prlov 1945 – a OÚ Prlov.
Získali jsme další cenné materiály, získané na základě bádání v archivech v ČR i zahraničí. Zejména jsme pokročili v mapování německých speciálních sil.
Rozvinuli jsme spolupráci s regionálními pracovišti MZA v Brně – ve Zlíně a Vsetíně. Získali jsme ke spolupráci historika Mgr. Pavla Mašláně z Muzea regionu Valašsko ve Vsetíně. Společně se chystáme na větší projekt, který by měl zaplnit bílá místa v naší historiografii. Slibná spolupráce se rýsuje i s Universitou Tomáše Baťi. Tuto akci podpořil senátor Tomáš Goláň.
Tento rok přinesl i dvě smutné události, kdy zemřeli dva naši čestní členové – plk. Jan Maria Hronek a Jarmila Ondrášková.
23. duben – spolupořádali jsme pietní akt v Prlově
27. duben – Bánov – pietní akt věnovaný J. Bublíkovi a vzpomínka na Rumunskou armádu.
28. květenVzdali jsme úctu plk. Josefu Valčíkovi – květen – Smolina
7.červen – účast na premiéře filmů o Josefu Sousedíkovi
18. červen – položili jsme květiny u pomníku I.Kolaříka ve Vizovicích
Čtvrtek 25. Srpen – navštívili jsme vzpomínkovou akci u příležitosti vypuknutí SNP na Bumbálce.
Sobota 7. Října 2022 – Pietní vzpomínka na pátera Čermáka ve Vlachovicích a mše.
Pátek 28. října 2022 Střelná – Naši členové navštívili pientí akt uspořádaný na počest – 80- tého výročí popravy manželů Sívkových (příbuzní J.Valčíka) v KT Mauthausen.
Sobota 29.října 2022 Křekov – Naši členové navštívili pietní akt uspořádaný na počest 80 – tého výročí popravy příbuzných Josefa Valčíka.
2.listopad – Položení květů k hrobu Griška a upálených prlovských občanů
26.listopad – členská schůze na farmě firmy GONE s.r.o
Prosinec 2022
Předložili jsme projekt Valašsko proti říši, kdy cílem bylo vytvoření průvodce po památných místech spojených z druhou světovou válkou a napsání nezávislé odborné studie o odboji na Valašsku, která doposud chybí.
Členská základna Valašského odbojového spolku z.s
Čestní členové
prof. Emil Voráček DrSc.
Vlastislav Janík
Dana Milatová-Gajdošíková
PhDr. Miroslava Poláková
Roman Babica
Členové:
Daniel Gargulák – předseda spolku
Jakub Koníček – člen
Ladislav Gargulák-člen
Josef Pellar (Sepp)-člen
Michal Šmiraus-člen
PhDr. Ladislav Slámečka – člen
Milan Kolář – člen
Ing.Milan Kristek – člen
Jan Pantálek – člen
Aleš Machač – člen
Martin Petrůj-člen
Hospodaření: Rok 2022 jsme získali 79 045 Kč, výdaje činily 40259 – detailní údaje o hospodaření a výroční zprávy jsou k nahlédnutí u vedení spolku.
*V žádném případně nepopíráme sporná místa v historii partyzánského hnutí, ale ty musí být řádně prostudovány a výsledky kriticky zhodnoceny.
CITACE:
VALAŠSKÝ ODBOJOVÝ SPOLEK, z.s. [online]. Sídlo: č.p. 141, 756 11 Prlov [cit. 2023-11-26]. Dostupné z: https://www.vosprlov.cz/zprava-o-cinnosti-vos/