V listopadu 1944 se ze Slovenska do Vizovických vrchů a Beskyd přesunuly jednotky partyzánů z brigády Jana Žižky pod vedením majora Murzina. Partyzáni si zvolili za novou základnu drnovickou osadu Ploština a samoty v jejím okolí. Zdejší lidé byli ochotni rozdělit se s těmi co bojovali o poslední kus slaniny či chleba, o místo a teplo ve skromných světnicích. Odtud partyzáni podnikali záškodnické akce.
Na jaře 1945 však do partyzánského oddílu pronikli dva placení konfidenti gestapa – Oldřich Baťa ze Zlína a František Machů ze Zlámance. Tito poznali rozložení a počty partyzánů i pasekáře, kteří jim pomáhali. 18. dubna zběhli z hlídky a dostali se do Zlína na gestapo a na základě jejich informací byla uspořádána trestní akce německého policejního komanda SS a speciální protipartyzánské jednotky Josef.
- dubna 1945 byl čtvrtek. Lidé na Ryliskách, v Újezdě, Vysokém Poli, Drnovicích, Tichově a na Ploštině ještě nic netušili a tak jako každý jiný den se po ránu rozcházeli za jarní prací na polích a v lese, zatímco předehra k vraždění a ohňům už vrcholila.
Výchozím bodem byly Vizovice. Odsud vyrazili dvě skupiny němců a s nimi i zrádci Machů a Baťa. První obětí se stal Josef Vařák zastřelený u Bratřejova. Dalšími byli v Újezdě zastřelení Ladislav Rangl s manželkou a švagrem. Na samotě Ryliska byl zastřelen 25 letý František Belha a dům zapálen. V troskách pak našla jehomatka spálené tělo.
Smyčka se stahovala okolo Ploštiny. Partyzáni byli včas varování a podařilo se jim utéci do lesa pod Klášťov, a pasekáři zůstali v domnění, že když němci partyzány nenajdou, tak se jim nic nestane. Ale zrádci ukazovali na domy a konkrétní lidi, kteří pomáhali partyzánům.
O tom co se na Ploštině dělo dále nelze ani zdaleka říci vše. Němci prohledávali domy, vyslýchali, rabovali, rozbíjeli. Brali jídlo, oblečení, cennosti, dobytek. Pasekáře bili až do krve a stále chtěli vědět, kde jsou partyzáni. Začali jim zapalovat domy, zahánět jich do nich, střílet a zaživa upalovat. Na Ploštině tak našlo smrt celkem 23 mužů a 1 žena, z toho 9 osob z Drnovic, 7 z Vysokého Pole, 5 z Tichova, 2 z Pozděchova, 1 z Lačnova.
Belha František
Machů František
Raška Jan
Vašička František
Zádrapa Josef
Zichová Anastázie
Běloň Václav
Rak Bedřich
Častulík Josef
Vašička Jan
Surovec Antonín
Zvonek František
Zicha Antonín
Raška František
Štalmach Jiří
Zádrapa Alois
Zicha Jan
Zvonek Josef
Častulík Josef
Raška Jan
Trčka František
Zádrapa Jan
Zicha Josef
Zvonek Josef
Zachránil se jen jeden a to Jan Machů, kterému se podařilo z hořícího domu utéci do lesa.
Oběti této tragédie bylipohřbeny v pondělí 23. dubna na hřbitově v Újezdě. Ten samý den však řádění fašistů pokračovalo. V Prlově bylo zastřeleno, upáleno a oběšeno 18 občanů z toho 5 žen. A ještě 2. května byly vypáleny nedaleké Vařákovy paseky u Lačnova, kde zahynuli 4 občané. A přitom se tyto všechny hrůzy a tragédie staly několik dnů před osvobozením republiky.
Okolní obce byly osvobozeny 2. a 3. května Rumunskými a Ruskými jednotkami, o čemž svědčí zápis v obecní kronice spolu s podpisy osvobozujících vojáků. Celkem padlo při osvobozování okresu Zlín v dubnu a květnu 1945 134 vojáků Rudé armády, 84 rumunských vojáků a 51 našich občanů.
A co se stalo s ploštinskými zrádci? Baťa byl po válce 30. srpna 1945 odsouzen v Uh. Hradišti k trestu smrti oběšením a Machů byl při útěku zastřelen u Klučenic v okr. Milevsko.
Ploštinské domy byly znovu postaveny roku 1947 a téhož roku také vysvěcena nově postavená kaple na jejichž pilířích jsou desky se jmény všech umučených pasekářů.V roce 1975 byl vybudován Národní kulturní památník odboje a roku 1985 v jedné z nově postavených usedlostí otevřena expozice Muzea jihovýchodní Moravy o boji proti fašismu a za osvobození v okrese Zlín.
Zdroj: Ploština. Https://www.vysokepole.cz [online]. www.obec-drnovice.cz: www.obec-drnovice.cz, 2020 [cit. 2021-01-22]. Dostupné z: https://www.vysokepole.cz/obec/turistika/plostina-134cs.html